Český uzel Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu (EHRI-CZ)

Newsletter prosinec 2025

EHRI usnadňuje přístup k pramenům o holokaustu, poskytuje data o obětech a podporuje aplikaci inovativních digitálních metod

Workshop Nové čtení svědectví o holokaustu 

Ve dnech 20.–21. října 2025 se uskutečnil mezinárodní workshop Nové čtení svědectví o holokaustu pořádaný EHRI-CZ, GWZO a Centrem vizuální historie Malach, který se zaměřil na otázku, jak nové technologie mění způsob historického bádání a jak lze zapojit veřejnost do procesu tvorby a anotace textových korpusů. 

Workshop představil praktické možnosti analýzy svědectví prostřednictvím inovativních digitálních metod a nástrojů. Součástí programu byly i hands-on sessions, během nichž si účastníci vyzkoušeli vybrané nástroje a metody využívající mimo jiné i neurální sítě a strojové učení (AI).

Během akce se setkali přední evropští znalci z oblasti jazykové lingvistiky a digitálních humanitních věd s historiky a archiváři, kteří ve své každodenní praxi pracují se svědectvími přeživších holokaustu. Jednalo se o inspirativní prostor pro výměnu zkušeností mezi odborníky z různých oborů, který představil nové možnosti, jak propojit historický výzkum s technologickými inovacemi.

Novinky

Vytvoření EHRI-CZ Advisory Board 

V rámci českého uzlu EHRI vznikl poradní sbor, jehož úkolem je poskytnout zpětnou vazbu k činnosti a službám EHRI-CZ a zároveň posílit propojení infrastruktury s akademickým prostředím.

Cílem je hledat možnosti, jak podpořit akademiky a vysokoškolské studenty v jejich práci, například pomocí využití EHRI online nástrojů.

Členy se stalo šest předních odborníků z oblasti Jewish a Holocaust Studies: Ivana Cahová (Univerzita Palackého v Olomouci), Michal Frankl (Leibniz Institute for the History and Culture of Eastern Europe), Benjamin Frommer (Northwestern University), Hana Kubátová (Univerzita Karlova), Jan Láníček (University of New South Wales, Sydney) a Kateřina Portmann (Technická univerzita v Liberci).

První schůzka proběhla 16. září 2025 v prostorách MÚA AV ČR. Akademický poradní sbor se bude scházet dvakrát až třikrát ročně.

EHRI Document Blog: The Commandant Who Never Was. The Case of Hans Drechsler and the Holocaust in Mariupol

V EHRI Document Blogu byl zveřejněn nový příspěvek historika Yevhena Horba: The Commandant Who Never Was. The Case of Hans Drechsler and the Holocaust in Mariupol, který je součástí tematické sekce věnované holokaustu na Ukrajině. Článek se zaměřuje na poválečné vyšetřování Hanse Drechslera, jenž nepravdivě tvrdil, že působil jako nacistický velitel v Mariupolu. Autorovým cílem je objasnit jeho skutečný životní příběh a přispět k porozumění poválečného stíhání nacistických zločinců i problematice falšování jejich identit.

Akce

Komentovaná procházka Prahou s MemoMap

V rámci Týdne Akademie věd se 7. listopadu 2025 uskutečnily dvě komentované procházky centrem Prahy, během nichž byla představena aplikace MemoMap Praha, vytvořená Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR jako služba českého uzlu EHRI. Účastníci měli možnost vyzkoušet si aplikaci, která prostřednictvím interaktivní mapy z období protektorátu umožňuje objevovat historii holokaustu v prostoru města. 

Přednáškový cyklus Židovského muzea v Praze a EHRI-CZ 

24. listopadu 2025 proběhla v Maiselově synagoze další přednáška z cyklu Nové poznatky a prameny k dějinám holokaustu. Hana Kubátová představila svou knihu Kde lišky dávajú dobrú noc. Křesťanský nacionalizmus a holokaust na Slovensku, která ukazuje, jak se formování slovenského národního státu během druhé světové války propojilo s kolektivní zradou a genocidou. Autorka dokládá, že holokaust na Slovensku nebyl jen důsledkem vnuceného diktátu nacistického Německa, ale procesem, na němž se aktivně podíleli samotní Slováci – politické a církevní elity, lokální úředníci i běžní občané.   

Letošní cyklus uzavře přednáška Transgenerační trauma a současné podoby romské a sintské identity romistky Renaty Berkyové, která se uskuteční 11. prosince 2025 od 18 h v OVK Židovského muzea v Praze (Maiselova 15, Praha 1). Přiblíží témata druhé a třetí generace rodin přeživších Romů a Sintů, zkušenosti transgeneračního traumatu, úsilí o odškodnění či navrácení zabaveného majetku a o plné společenské a historické uznání genocidy Romů a Sintů. Nabídne také pohled na to, jak se tyto otázky promítají do současné identity, paměti a občanského aktivismu členů jednotlivých rodin.

EHRI webinář: Využití umělé inteligence k usnadnění publikace nových EHRI online edic

3. prosince 2025 od 15 h se uskuteční další z online webinářů EHRI, tentokrát na téma Využití umělé inteligence k usnadnění publikace nových EHRI online edic. Maria Dermentzi, odbornice na digital humanities působící na Université Paris-Saclay, v něm představí nový online nástroj, který usnadní proces vytváření digitálních edic – tzv. EHRI Anotátor (EHRI Annotator).

Webinář ukáže, jak EHRI Anotátor funguje: nástroj automaticky rozpoznává a propojuje klíčové entity (tábory, ghetta, osoby aj.) v mnohojazyčných dokumentech souvisejících s holokaustem. Účastníci si budou moci vyzkoušet jeho funkce přímo na přepisech archivních materiálů.

EHRI Anotátor se v budoucnu stane jednou z bezplatně dostupných služeb českého uzlu EHRI. 

Výzva k zasílání příspěvků „Smíšená manželství“ v Evropě pod nadvládou Osy

Ve dnech 17.–19. června 2026 se v Mnichově uskuteční mezinárodní konference “Mixed Couples” in Europe under Axis Rule, kterou pořádá Centrum pro studium holokaustu při Institutu pro soudobé dějiny v Mnichově (ZfHS) ve spolupráci s nizozemským Ústavem pro studium války, holokaustu a genocidy (NIOD).

Abstrakty je možné zasílat do 15. prosince 2025.

Kontakt: ehri@mua.cas.cz

Webová stránka: www.ehri.cz

Konzorcium českého uzlu Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu zajišťuje Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR (koordinátor), Národní archiv, Památník Terezín a Institut Terezínské Iniciativy, ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze. EHRI-CZ je součástí infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ, která je plně podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v rámci programu „velkých infrastruktur“.

Adresa: Masarykův ústav a Archiv Akademie věd, Gabčíkova 10, 182 00, Praha 8

Nechcete již nadále odebírat tyto e-maily? To nás mrzí. Odhlásit se můžete zde.